Chorvatsko a chorvatština

O Chorvatsku a chorvatštině

Základní informace

Chorvatská republika (Republika Hrvatska), svou polohou panonsko-jadranská země, se rozkládá na ploše 56 594 km². Rozloha vnitřního a teritoriálního moře je 31 067 km².

Hraničí se Slovinskem, Maďarskem, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou, při mořské hranici s Itálií, Slovinskem a Černou Horou.

Obyvatelstvo

Chorvatsko má 4,4 miliónů obyvatel, z toho Chorvati představují 78 %.

Veliký počet Chorvatů žije mimo Chorvatskou republiku v důsledku neustálé emigrace od 19. stol. do současné doby. Důvody k emigraci byly vždy především sociální, případně politické. Předpokládá se, že jen v západní Evropě žije asi milión Chorvatů, mimo Evropu žijí podle odhadů 3 milióny Chorvatů (včetně potomků).

Na území Chorvatské republiky žijí dále tyto menšiny: Srbové (nejpočetnější), Bosňáci, Slovinci, Italové, Češi, Slováci, Maďaři.

Republika je rozdělena do 21 krajů neboli žup (županija). Úředním jazykem je chorvatština, která se píše latinkou.

Chorvatsko: Hlavní město, státní zřízení a národní symboly

Záhřeb – Srdce a metropole Chorvatska

Přirozeným centrem a největším městem země je Záhřeb (Zagreb), který je domovem pro 779 tisíc obyvatel. Nejde však jen o sídlo úřadů; město plní roli klíčového hospodářského, dopravního i vědeckého uzlu. Zároveň představuje významnou kulturní křižovatku, která láká návštěvníky svou historickou atmosférou i univerzitní tradicí. Díky svému významu a historii je tak Záhřeb považován za jeden z hlavních symbolů novodobé chorvatské státnosti.

Politický systém a historická tradice

Dnešní Chorvatská republika funguje jako moderní demokratický stát, který se řídí ústavou přijatou v prosinci 1990. Svou suverenitu však Chorvaté nestaví na zelené louce – hrdě se odkazují na hlubokou státoprávní tradici, která navazuje na středověké chorvatské knížectví a království z 9. až 12. století.

Státní symboly: Znak, vlajka a hymna

Suverenitu republiky navenek reprezentují tři hlavní symboly, které odrážejí pestrou historii země:

Státní znak a vlajka: Znaku dominuje štít s typickou červeno-bílou šachovnicí. Nad ní se klene stylizovaná koruna s pěti menšími historickými erby regionů, jako jsou Dalmácie, Istrie či Slavonie. Tento znak je umístěn i uprostřed státní vlajky, jejíž vodorovná trikolóra (červená-bílá-modrá) je dědictvím revolučního roku 1848.
Státní hymna: Píseň „Lijepa naša domovino“ (Krásná naše vlasti) je pro národ srdeční záležitostí. Text A. Mihanoviće byl zhudebněn J. Runjaninem již v roce 1846. Ačkoliv oficiální status hymny získala až v roce 1974, Chorvaté ji za svou považovali mnohem dříve a v běžné řeči pro ni často používají zkrácené, citové označení „Lijepa naša“.

Chorvatština: Původ, rozšíření a nářečí

Jihoslovanský jazyk s mezinárodním přesahem

Chorvatština náleží do rodiny jihoslovanských jazyků a stejně jako čeština se v průběhu staletí vyvinula ze společné praslovanštiny. Jako svou mateřštinu ji dnes používá přibližně 5,5 milionu lidí. Je nejen jediným úředním jazykem v samotném Chorvatsku, ale status úředního jazyka má také v sousední Bosně a Hercegovině.

Díky velké jazykové blízkosti však chorvatština funguje jako univerzální dorozumívací prostředek na většině území Balkánu. S její znalostí se bez větších problémů domluvíte v Černé Hoře, Srbsku a díky příbuznosti částečně i ve Slovinsku, ačkoliv tam již existují výraznější rozdíly.

Tři nářečí a latinka

Jazyk je vnitřně bohatý a dělí se na tři hlavní nářečí, jejichž názvy jsou odvozeny od podoby tázacího zájmena „co“ (kaj, ča, što):

Kajkavské nářečí (sever země a okolí Záhřebu).
Čakavské nářečí (Istrie a ostrovy).
Štokavské nářečí (vnitrozemí a Dalmácie).

Právě ze štokavštiny vychází současný spisovný standard. Pro zápis se používá latinka, která je upravená pro slovanské hlásky (tzv. „gajice“) a využívá diakritická znaménka podobně jako čeština.

Jazyk jako klíč k srdci a kultuře

Učení se chorvatštině má mnohem hlubší význam než jen praktické využití při objednávání v restauraci. Jazyk je jedním ze základních pilířů chorvatské národní identity a místní obyvatelé nesmírně oceňují, když se cizinec snaží mluvit jejich řečí. I pár základních frází vám může otevřít cestu k proslulé chorvatské pohostinnosti.

Znalost jazyka vám umožní nahlédnout pod pokličku této slunné země a pochopit mentalitu jejích obyvatel. Jak totiž praví známé chorvatské přísloví, které platí dodnes: „Koliko jezika govoriš, toliko ljudi vrijediš“ – Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem.